Úvodní stránka

Hospodaření v krajině v koncepci udržitelného rozvoje ČR

Aplikace agrochemických postupů.
Tlumení negativních vlivů útlumu zemědělské výroby na zaměstnanost a osídlení venkova. Mimoprodukční význam zemědělství a lesnictví: půdoochranná, hydrologická, krajinně-estetická a rekreační funkce.
Ekologické zemědělství jako forma nového způsobu využití krajiny.

ÚVOD: 10:00 - 10:30 hod.

1) Cíl setkání, pro nové účastníky stručné info o projektu, webových stránkách a facilitaci

2) Seznámení účastníků

3) Dotazy

HLAVNÍ ČÁST: 10:30 - 11:00 hod.
I. Odborné příspěvky: 10:30 – 11:00 hod.

1) Ing. Martin Leibl (Ministerstvo zemědělství ČR): Akční plán rozvoje ekologického zemědělství (15 min.)

2) Mgr. Bohumil Fišer (Správa chráněných krajinných oblastí ČR): Zemědělství a ochrana životního prostředí (15 min.)

II. Workshopy: 11:00 – 11:45 hod.
Zádání workshopů:

a) Hospodaření/zemědělství v krajině v koncepci udržitelného rozvoje - z pohledu environmentální, ekonomického i sociálního, prezentace ve Strategii udržitelného rozvoje ČR

b) Vliv zemědělství na životní prostředí člověka – voda, půda, ovzduší, chráněné krajinné oblasti, parky,...

c) Současnost a budoucnost ekologického zemědělství v ČR

d) Marketing ekologického zemědělství, ekologické zemědělství a spotřebitel – marketingové strategie, propagace a osvěta bio-výrobků u spotřebitelů,…

Přestávka, občerstvení: 11:45 – 12:15 hod.

Prezentace výsledků workshopů: 12:15 – 13:45 hod.

ZÁVĚR: 13:45 – 14:00 hod.

1) Společná diskuse k výsledkům workshopů

2) Formulace doporučení a závěrů

3) Organizační záležitosti – připomínky a dotazy k průběhu diskuse, určení termínu pro další diskusi

Ukončení – občerstvení a volná diskuse

Hospodaření/zemědělství v krajině v koncepci udržitelného rozvoje

Datum: 26. února 2004
Čas: 10:00 - 14:00 hod.
Místo: Zelený kruh, Lublaňská 24, Praha 2
Počet účastníků: 20
Program:

I. Úvod: 10:00 - 10:10 hod.
1) Cíl setkání, pro nové účastníky stručné info o projektu, webových stránkách a facilitaci
2) Seznámení účastníků
3) Dotazy

II. Odborné příspěvky: 10:10 - 11:10 hod.

Bohumil Fišer (Správa chráněných krajinných oblastí ČR): Zemědělství a ochrana přírody a krajiny (20 min.)

Martin Leibl (Ministerstvo zemědělství ČR): Akční plán rozvoje ekologického zemědělství (20 min.)

Ladislav Hanuš (Mendelova zemědělská a lesnická universita Brno): Hodnocení udržitelnosti farem (20 min.)

III. Workshopy: 11:10 – 12:00 hod.
Účastníci byli/y rozděleni do 3 skupin po 6 osobách

Cíl diskuse:Nalézt nejvhodnější způsoby udržitelného zemědělství a hospodaření v krajině

Zádání workshopů:

• Hospodaření/zemědělství v krajině v koncepci udržitelného rozvoje

• Vliv zemědělství na životní prostředí člověka

• Současnost a budoucnost ekologického zemědělství v ČR

IV. Výsledky workshopů 12:20 - 14:00 hod.

Hospodaření/zemědělství v krajině v koncepci udržitelného rozvoje

Ekologické zemědělství vztah k udržitelnému rozvoji

• dosud nejvíce zohledňována environmentální stránka - na úkor ekonomické a sociální;

• důležitá kvantifikace indikátorů udržitelného rozvoje;

• definovat cíle v agroenvironmentálních systémech;

• stanovit kritéria pro hodnocení cílů.

Faremní výzkum - komplexní, hodnocení nejen ekonomické dimenze ale i sociálně-kulturní a environmentální dimenzi;

Diverzifikace činností - kromě prvotní produkce nutné hledat i další možnosti uplatnění agropodniků - venkovská turistika, řemesla;

Podpora konkrétních činností zemědělce - např. podpora vytváření mezí;

Neztotožňovat ekologické zemědělství s udržitelným zemědělstvím

Ekologické zemědělství vychází z celostní, holistické teorie - "vše souvisí se vším"

• některé procesy v systémech nejsou poznány - ekozemědělství se řídí principem upřednostňování preventivní opatrnosti a předvídavosti;

• proto jsou striktně daná pravidla/omezení - vychází z obecných poznatků;

• vše zpracováno v zákoně.

Konveční zemědělství - nebere v úvahu celek, ale jsou rozpracovány detaily;

Hluboký rozdíl mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím;

Pro přechod mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím je používán termín integrované zemědělství - nepoužívá tolik chemie, udržuje ráz krajiny, věnuje se ochraně vody,...;

Při ekologickém zemědělství jde o minimalizaci škod zemědělstvína životní prostředí;

Důležitý je i sociální rozměr ekozemědělství - užší vztah s odběrateli a spotřebiteli - větší komunikace;

V systému ekologického zemědělství je celý řetězec neanonymní - od producenta po odběratele;

Význam zemědělství pro tvorbu a využívání obnovitelných zdrojů energie;

Garance kvality ekologického zemědělství - prostřednictví kontrolního systému.

Vliv zemědělství na životní prostředí člověka

Je třeba odlišovat zemědělství konvenční, ekologické a genově manipulované - otázkou je: lze je jednoznačně oddělit podle vlivů na ŽP?

• konvenční zemědělství - spíše negativní vliv na ŽP;

• ekologické zemědělství - spíše pozitivní vliv

  • vhodné zejména pro méně příznivé oblasti;

  • mělo by nahrazovat konvenční zemědělství - pro lepší ochranu vod;

• genově manipulované není jednoznačný vliv na ŽP;

Hlavní negativní vlivy konvenčního zemědělství na:

• vodu - povrchovou i pozemní;

• půdu - odnos a hutnění půdy a organismů, které žijí v půdě;

• biodiverzitu - menší pestrost volně žijících živočišných i rostlinných druhů - včetně domestikovaných druhů;

• na strukturu krajiny.

Konvenční zemědělství nehradí škody, které způsobí - není za ně zodpovědné - proto je ekonomicky výhodné - ekonomicky "udržitelné"

Otázky a náměty ke zvážení:

Jsou pro obranu před škůdci lepší GMO nebo pesticidy?

Je ekologické zemědělství dobrý koncept? Zemědělec musí přijmout eko-zemědělství jako celek, nelze si vybrat jen část konceptu;

Obava, že po zavedení přímých plateb - budou peníze na hnojiva a bude docházet k znečišťování vod (emise NO₃);

Je potřeba podpořit malé a střední podnikání a navázání na osobní soukromé vlastnictví (aby dědeček od vnoučat nedostal na místo bílé kávy řemenem přes držku);
Jak zajistit stabilitu struktury krajiny? Lze využít ÚSES (územní systém ekologické stability) - zemědělec si sám zvolí, kde by mu vyhovovala mez, kde remízek., protože on krajinu zná a krajině rozumí, a ví, kde je to přirozenější.

Jak zajistit stabilitu struktury krajiny? Lze využít ÚSES (územní systém ekologické stability) - zemědělec si sám zvolí, kde by mu vyhovovala mez, kde remízek., protože on krajinu zná a krajině rozumí, a ví, kde je to přirozenější.

Diskuse:

Riziko rozmělnění ekologického zemědělství a systému, který k němu patří. Lepší je podporovat ekologické zemědělství jako celek - obava ze zneužívání dotací.;

Možné důsledky směšování konvenčního a ekologického zemědělství - příklad: první kráva nakažená BSE v ekologickém zemědělství, nepocházela z ekologické části farmy, ale z její konvenční části;

Rozmělnění ekologického zemědělství by vedlo k nesnadné kontrole celého systému ekologického zemědělství a je i proti filosofii eko-zemědělství;

Pro zemědělsky intenzivně využívanou krajinu je podpora ekologického zemědělství jako celku "neudržitelná (jen část ploch lze využívat ekologicky). V současné chvíli není po opatřeních souvisejících s ekologickým zemědělstvím v oblastech s intenzivně využívanou krajinou společenská poptávka;

Lepší varianta je odstupňovat ekologické zemědělství na různé úrovně, podle toho rozlišovat i dotace;

Otázka - do jaké míry podporuje ekologické zemědělství krajinu nebo biodiversitu?

Pro životní prostředí je důležité, aby se ekologické zemědělství rozšiřovalo i do oblastí s intenzívně využívanou krajinou;

Je důležitý dopad ekologického zemědělství na krajinu, ne motivace lidí pro nákup zdraví nezávadných potravin?

Nehledat motivy proč lidé podporují ekologické zemědělství;

Bylo potřeba přijmout pravidla pro integrované zemědělství (omezení apod.);

Důležité je diskutovat ekologické zemědělství, kde (podle kritérií) např. čemu napomůže;

Vznikají nové standardy pro ekologické zemědělství - vyšší kodex pro ekologického zemědělce, než určuje zákon;

Otázka kompromisů mezi konvenčním zemědělství a ekologickým zemědělstvím.

Současnost a budoucnost ekologického zemědělství

Ekologické zemědělství je šetrné k životnímu prostředí a podílí se na tvorbě krajiny;

Zvyšuje počet pracovních míst na venkově, protože je náročnější na lidskou práci, bylo vhodné např. nižší daňové zatížení práce;

Informovanost a poradenství - propagační a osvětovou kampaň pro zemědělce i zaměstnance ekologicky hospodařících farem;

V současnosti tuto funkci plní regionální centra sdružení ekozemědělců - informovaní o hospodaření bez pesticidů atd;

Vyšší informovanost o bioproduktech a jejich označování (labeling) pro běžné občany - pouze 20 - 30 % občanů ví, co bioprodukt znamená;

Podpora konečného zpracování bio-produkce - chybí zpracovatelé bioproduktů, řada bio-produkce končí v běžných potravinách a není zhodnocena a ztrácí označení bio-výrobku. Chybí podpora státu. Příklad dobré praxe - velké supermarkety zařadily prodej bio-výrobků do své marketingové strategie;

Sdružování zemědělců a výrobců - dotační titul z HRDP;

Kontrola výsledků akčního plánu - 1x za 2 roky hodnotící zpráva o kvalitě produkce daného eko-zemědělce;

Šetrné hospodářství v krajině (tvorba a údržba) - čerpat z něj x multifunkční přístup, zemědělství má význam při využívání obnovitelných zdrojů energie.

Diskuse:

Potřeba poradenství zemědělcům, aby se dokázali orientovat v jednotlivých projektech, v administrativě projektů atd.

Návrh daňově znevýhodnit výstupy konvenčního zemědělství (odklad 2008);

Daňové znevýhodnění by mohlo vést k finančním podvodům;

Potřeba přesouvat finanční prostředky na ekologické zemědělce, aby se snížily rozdíly cen ekologického a konvenčního zemědělství;

Ekologické zemědělství je ohroženo používáním GMO;

Podpořit zpracování bioproduktů na území ČR - biosuroviny se často vyváží do zahraničí a zpátky do ČR se dováží hotové biovýrobky, přidaná hodnota zůstává v zahraničí. Podporovat malé a střední zpracovatele;

Konvenční zemědělství v ČR bude ohroženo globalizovaným trhem ve světě a volným v EU, protože jeho náklady jsou pořád vysoké ve srovnání s jinými státy;

Tendence na trhu je vyrovnávání cen bio-produkce s produkcí konvenční (nejsou započtené ceny neobnovitelných surovin používaných např. při výrobě hnojiv a pesticidů, proto se jeví jako levnější) příkladem může být produkce bio-vína;

Naděje, že ceny bio-potravin budou nižší;

Podpora dalších projektů ekologického zemědělství - např. v neprodukční sféře - agroturistika, pěstování energetických plodin, zaměstnávání postižených;

Problematiku GMO je nutno řešit celosvětově - jen v Evropě nestačí - ochranná pásma před GMO ničemu nepomohou;

Navrhnout spíš používat označení eko než bioprodukt, protože v zahraničí se "bio" používá k označování produktů z GMO.

PREZENČNÍ LISTINA
Organizátoři: Leona Kupčíková, Jaromír Pacák
Facilitátoři: Dana Rabiňáková, Marek Mičienka
Účastníci: